Česká premiéra: 22. 10. 2017 | 19:00 hodin, Divadlo na Vinohradech v Praze
II. premiéra: 10. 12. 2017 | 19:00 hodin, Městské divadlo v Mostě
Nevyřčené ticho
Choreografie: Tomáš Rychetský
Hudba: Leoš Janáček, Klavírní sonáta I.X. 1905″Z ulice“;
Scéna: Milan Cais
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Daniel Tesař
Asistent choreografie: Linda Svidró
Obnovená premiéra: 22.10.2017 v Praze
Tančí: 4 sólisté Pražského komorního baletu
Délka: 17 minut
Inspirace klavírní sonátou Leoše Janáčka „Z ulice“ na motivy studentské tragédie z roku 1905, vedla k vytvoření intimní niterné miniatury pro jednoho muže a tři ženy.
„Andělé se stříbrnými křídly by neměli poznat bolest, kdybych jen mohl trpět za Tebe.
Jestli Bůh určil, že pouze On může porozumět, doufám, že to jsou Tvé oči, kterými hledí“
(Martin L. Gore)
Chvilka POEzie
Choreografie: Marek Svobodník
Hudba: Jaroslav Ježek a Bedřich Nikodém
Hudební koláž: Marek Svobodník
Návrh scénografie: Petr Siedlaczek
Návrh kostýmů: Pavel Knolle
Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Světová premiéra: 18.12.2016 v Praze
Tančí: Igor Vejsada a 4 sólisté Pražského komorního baletu
Délka: 20 minut
Černá taneční groteska na motivy proslulé basně Edgara Allana Poea „Havran“.
„S čekáním přichází nejedna kratochvíle, třeba i smrt.“
Rekviem za nekonečno
Námět: Pavel Šimák a Tom Rychetský
Choreografie: Tom Rychetský
Hudba: Antonín Dvořák, Rekviem B-moll, Op. 89 selection (výběr: Requiem Aeternam,
Dies Irae, Confutatis Maledictus, Sanctus, Agnus Dei)
Režie: Pavel Šimák
Scéna a kostýmy: Petra Lebdušková
Světelný design: Jakub Sloup
Asistent choreografie: Linda Svidró
Česká premiéra: 22.10.2017 Divadlo na Vinohradech
Tančí: 8 sólistů Pražského komorního baletu
Délka: 40 minut
Taneční příběh o dotýkání se otázek, které leží mezi koncem a začátkem života, a možná i dál. Choreografie, která nerezignovala na pouhou atraktivitu pohybu, ale snaží se i v duchovním prostoru Dvořákova Requiem vyprávět děj konkrétního lidského osudu, který se prodírá napříč časem… Requiem je sice z podstaty „mše za zemřelé“, v našem ztvárnění jde ale o vyjádření víry, že životní energie nemůže jednoduše zmizet, jen se proměňuje a je předávána dál a stejně jako tanec má nekonečně mnoho podob…
„Přicházím z nekonečna… A jdu do dalekého věčna. Vždycky existuje zítřek, i dnešek byl předtím zítřek.“ (Johannes Mario Simmel, rakouský spisovatel)
Antonín Dvořák zkomponoval Rekviem na začátku vrcholného období své tvorby, v roce 1890. Skladba se neváže ke konkrétní osobě či události, ale je jedinou velkou reflexí obecně znepokojivých otázek lidského bytí, žalu a útěchy ve smrti, smyslu žití a umírání, stejně jako naděje. Dvořák byl hluboce věřícím člověkem, proto i toto geniální dílo je prodchnuto obdivuhodnou čistotou víry, duchovností, pokorou a nevšední autenticitou myšlenek. Všechny pocity, které v nás vyvolává tak vyvěrají z osobní Dvořákovy filozofie a jejich umělecká realizace je formálně i obsahově dokonalá.
Premiéra je věnována prof. Pavlu Šmokovi k nedožitým 90. narozeninám.