Sledujte nás na Facebooku!
CZ EN

Mraky důvěrné

Mraky důvěrnéMraky důvěrné
Premiéra: 22. května 2022 v 19:00, Divadlo na Vinohradech

Pro květnovou premiéru Pražského komorního baletu připravil rezidenční choreograf Petr Zuska novou kreaci na druhý smyčcový kvartet Leoše Janáčka „Listy důvěrné“ v hudebním nastudování Zemlinského kvarteta. Choreografie je věnována dlouholetému mecenáši a podporovateli PKB, dr. Ivanu Dunovskému, při příležitosti nedožitých 70. narozenin. Pražský komorní balet se stále vrací k myšlenkovému odkazu svého zakladatele Pavla Šmoka a přináší původní tvorbu na hudbu českých skladatelů. Premiérový večer pak doplní choreografie Jiřího Pokorného „Černý mraky nepláčou“ upravená na míru souboru PKB. Pracuje s fenoménem přetvářky a skrývaných emocí vyjádřených odosobněnými bílými maskami. Téma choreografie se pro naši společnost stalo v posledních letech opět velmi aktuální.

Premiéra se uskuteční pod záštitou senátorky MUDr. Aleny Dernerové a radní pro kulturu Hlavního města Prahy MgA. Hany Třeštíkové.

 

ČERNÝ MRAKY NEPLÁČOU

Choreografie: Jiří Pokorný
Hudba: Yukari Sawaki
Scéna a kostýmy: Jan Nečas
Světelný design: Loes Schakenbos
Délka: 22 minut

Dílo „Černý mraky nepláčou“ je inspirováno pocity a myšlenkami, které jsou vědomě i nevědomě potlačovány a skrývány v nitru lidské duše. Z naší lidské schránky se stává tvrdý krunýř, nepropustný a dokonale maskovaný celou škálou lidských tváří, zatímco pod povrchem se skrývá jen ta jedna jediná.

Utrhneme-li jablko ze stromu a chceme ho namalovat, vnímáme jeho povrch a pomyslnou strukturu stále jasně živoucí, ale ve skutečnosti je jeho obsah již bez života a dozajista mrtvý. Ve španělském jazyce se termínu zátiší dává daleko příhodnější název – „naturaleza muerta“ – „mrtvá příroda“.

Jiří Pokorný
2013

 

LISTY DŮVĚRNÉ

Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Leoš Janáček, smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“
Scénografie: Petr Zuska
Kostýmy: Pavel Knolle
Světelný design: Petr Zuska
Hudební nastudování: Zemlinského kvarteto
Délka: 25 minut

Smyčcový kvartet Listy důvěrné zkomponoval Leoš Janáček těsně před svou smrtí v roce 1928. Dílo je inspirováno jeho dlouholetým milostným vztahem s vdanou, o čtyřicet let mladší ženou. Snad se dá říci, že jde o jakousi hudební variantu jejich vzájemné písemné korespondence.

Má interpretace tohoto opusu na výše zmíněný náznak tématu či příběhu vlastně rezignuje.
Rozhodl jsem se jít naprosto svobodnou a ničím předem neovlivněnou cestou, kromě toho nejzásadnějšího – hudby jako takové.
Tento živý, pulsující a proměnlivý organismus je sám o sobě tématem a příběhem.
Neuchopitelnou sítí vztahů, osudů a nitek mezi námi, komplikovaným labyrintem duše uvnitř každého z nás, něčím, co se nedá pojmenovat.
Vše je v neustálém pohybu, nic netrvá věčně a nic už se nebude opakovat.
Rychle mizející otisk dlaně na skle, prchavý imprint naší přítomnosti v prostoru a čase.

Věnováno Ivanu Dunovskému

27.2.2022
Petr Zuska