Rekviem za nekonečno
Námět: Pavel Šimák a Tom Rychetský
Choreografie: Tom Rychetský
Hudba: Antonín Dvořák, Rekviem B-moll, Op. 89 selection (výběr: Requiem Aeternam,
Dies Irae, Confutatis Maledictus, Sanctus, Agnus Dei)
Režie: Pavel Šimák
Scéna a kostýmy: Petra Lebdušková
Světelný design: Jakub Sloup
Asistent choreografie: Linda Svidró
Česká premiéra: 22.10.2017 Divadlo na Vinohradech
Tančí: 8 sólistů Pražského komorního baletu
Délka: 40 minut
Taneční příběh o dotýkání se otázek, které leží mezi koncem a začátkem života, a možná i dál. Choreografie, která nerezignovala na pouhou atraktivitu pohybu, ale snaží se i v duchovním prostoru Dvořákova Requiem vyprávět děj konkrétního lidského osudu, který se prodírá napříč časem… Requiem je sice z podstaty „mše za zemřelé“, v našem ztvárnění jde ale o vyjádření víry, že životní energie nemůže jednoduše zmizet, jen se proměňuje a je předávána dál a stejně jako tanec má nekonečně mnoho podob…
„Přicházím z nekonečna… A jdu do dalekého věčna. Vždycky existuje zítřek, i dnešek byl předtím zítřek.“ (Johannes Mario Simmel, rakouský spisovatel)
Antonín Dvořák zkomponoval Rekviem na začátku vrcholného období své tvorby, v roce 1890. Skladba se neváže ke konkrétní osobě či události, ale je jedinou velkou reflexí obecně znepokojivých otázek lidského bytí, žalu a útěchy ve smrti, smyslu žití a umírání, stejně jako naděje. Dvořák byl hluboce věřícím člověkem, proto i toto geniální dílo je prodchnuto obdivuhodnou čistotou víry, duchovností, pokorou a nevšední autenticitou myšlenek. Všechny pocity, které v nás vyvolává tak vyvěrají z osobní Dvořákovy filozofie a jejich umělecká realizace je formálně i obsahově dokonalá.
