Hudba: Bedřich Smetana – Leoš Janáček – Wiliam Bukový – Cesare Pugni, Camille Saint-Saëns
Choreografie: Pavel Šmok, Luboš Ogoun, Petr Zuska
Tančí: sólisté Pražského komorního baletu
Z MÉHO ŽIVOTA
Hudba: Bedřich Smetana (Smyčcový kvartet „Z mého života“)
Choreografie: Pavel Šmok
Návrh kostýmů: Jan Dušek
Světelný design: Jakub Sloup
Nastudování: Kateřina Dedková – Franková
Premiéra: 16.11.1983
Obnovená premiéra: 5.10.2014
Délka: 28 minut
Kvartet Z mého života patří mezi vrcholná díla světové komorní tvorby. Jeho obsah vyplývá z názvu: je to jímavá niterná zpověď skladatele, zamyšlení nad dosavadním životem s jeho radostmi i strastmi, nadějemi i zklamáními, je to i vyznání víry ve vlastní vznešené poslání a hořká rezignace z marného zápasu se zákeřnou chorobou (kvartet vznikl dva roky po Smetanově ohluchnutí). Tragický patos nerovného boje umělce s nevyléčitelnou nemocí se stal i ústředním tématem Šmokovy choreografie.
Listy důvěrné (2. věta)
Hudba: Leoš Janáček
Choreografie: Pavel Šmok
Libreto: Pavel Šmok
Kostýmy: Miroslav Walter
Světelný design: Jakub Sloup
Nastudování: Kateřina Dedková – Franková
Premiéra: 27.5.1968
Obnovená premiéra: 16.11.2014
Délka: 6 minut
Listy důvěrné na hudbu stejnojmenného II. smyčcového kvartetu Leoše Janáčka (poprvé uvedeny v r. 1968) byly nejlepší kompozicí československého baletu šedesátých let. Šmok zde vytvořil opravdovou, hlubokou a čistou pohybovou báseň, naplnil a dovršil ony „obrodné tendence“, které posunuly vývoj našeho baletu. Tato choreografie, úzce spjatá s hudbou, kterou doinstrumentovává, rozezpívává v neotřelých a přitom nenásilných prvcích čtveřici duetů, které posloupně motivuje: Matka – Láska – Hudba – Smrt. Klasický tanec, modern dance, akrobatika se slučují v organický celek, který získává zvláštní zabarvení použitím inspirace z folklórní oblasti. Nezapomenutelným způsobem interpretovali Listy důvěrné Marcela Martiníková a Petr Koželuh. Naprosto se ztotožnili s myšlenkou choreografie a vášnivě se oddali svým úlohám.
Nestor české baletní kritiky Jan Reimoser, který jen sotva může být podezírán z přehnané přízně k modernímu tanci napsal: „V Janáčkových Listech důvěrných nalezl Šmok sebe samého, prokázal zde tvůrčí potenci a zároveň i kázeň.“
V nastudování Kateřiny Dedkové-Frankové bude uvedena 2.věta v interpretaci Tamary Kšírové a Vojtěcha Raka.
Hirošima (duet „letce a jeho svědomí“)
Hudba: Wiliam Bukový
Choreografie: Luboš Ogoun
Kostýmy: Josef Jelínek
Světelný design: Jakub Sloup
Nastudování: Libuše Ovsová
Premiéra: 13.11.1964
Obnovená premiéra: 16.11.2014
Délka: 7 minut
Hirošima patří k Ogounovým chef-d’oevrům. V provedení Studia Balet Praha a s interprety Martou Synáčkovou a Karlem Janečkou byla na Mezinárodním tanečním festivalu v Paříži v r. 1967 odměněna cenou Serge Lifara za choreografii. Významem se tato inscenace srovnává s Joosovým Zeleným stolem svým silně humanistickým a protiválečným poselstvím. Divák se zde stává svědkem okamžiku svržení bomby a následně hlubokých prožitků letce, trýzněného svědomím, které se stává svědomím celého lidstva. Styl choreografa byl označován kritiky za burcující, originální, původní a zároveň spřízněný se svými světovými současníky.
V nastudování Libuše Ovsové bude uveden stěžejní duet tohoto díla, který je vyjádřením boje letce uvědomujícího si hrůzné následky svého činu a boje se svým svědomím. Choreografická verze tohoto duetu vychází z verze z r. 1978 vytvořené pro Pražský komorní balet. Duet zatančí Lenka Maříková (členka Bohemia Baletu) a Patrik Čermák.
V mlhách (1. věta)
Hudba: Leoš Janáček
Choreografie: Petr Zuska
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Petr Zuska
Nastudování: Veronika Iblová
Premiéra: 1.12.1996
Obnovená premiéra: 16.11.2014
Délka: 3 minuty
„Od premiéry tohoto Opusu uplynulo už téměř 20 let.
Původně se rovněž jednalo o dívčí duet, ale v trvání více než 20 minut. Dnešní krátká verze (pouze 1 věta Janáčkových „Mlh“), je tedy spíše jen esencí původního tvaru.
Téma či smysl je však tentýž. Vnitřní boj uvnitř každého z nás. Spor mezi rozumem a citem, mezi mozkem a srdcem…, nebo chcete-li mezi tím, kým bychom chtěli být a tím, kým skutečně jsme.“
Petr Zuska 2014
MARIIN SEN
Hudba: Cesare Pugni, Camille Saint-Saëns
Choreografie: Petr Zuska
Kostýmy: Roman Šolc
Světla: Daniel Tesař, Petr Zuska
Nastudování: Radek Vrátil
Premiéra: 19.5.2002
Obnovená premiéra: 16.11.2014
Délka: 25 minut
Mariin sen je kouzelně hravé a komediální dílo s velmi vtipnou poetikou inspirované bizardním snem Marie Taglioni, jedné z nejslavnějších tanečnic éry romantismu. Choreograf Petr Zuska rozpracoval příběh romantické baletní minulosti na pozadí slavných hudebních partitur (Pas de quatre Cesara Pugniho a Umírající labuť Camilla Saint-Saënse) oslavujících ženský tanec, roztancoval partii čtyř mužů a stárnoucí baleríny.
Program večera bude doplněn videoprojekcí v režii Ondřeje Kepky (vznik Studia Balet Praha – historie Baletu Praha – Luboš Ogoun – Pavel Šmok – Vladimír Vašut – zahraniční úspěchy – ukončení činnosti – odchod do Basileje – návrat z Basileje – vznik PKB – Pavel Šmok – smysl pro humor – nadějné vyhlídky).