Víte, jak vzniká balet? Zeptejte se Jiřího Bubeníčka osobně!
Chcete nahlédnout do světa současného baletu očima jedné z nejvýraznějších osobností tanečního umění? Jiří Bubeníček, bývalý hvězdný sólista světových scén a dnes mezinárodně uznávaný choreograf, s námi bude 28. ledna 2025 v 16 hodin v komorním prostředí Městské knihovny v Praze sdílet své zkušenosti z cesty od tanečníka k tvůrci.
Jak vznikala jeho nová díla La Strada pro Pražský komorní balet a Cyrano de Bergerac pro Balet ND Brno? Co obnáší život tanečníka v 21. století? Jak se za dobu taneční kariéry Jiřího Bubeníčka svět tance a baletu proměnil? Jakým výzvám čelil coby interpret a jakým dnes jako tvůrce? Co ho inspiruje a pohání vpřed?
Pojďte se setkat s velkou osobností českého i světového baletu!
- Malý sál Městské knihovny, Mariánské náměstí, Praha
- 28. ledna 2025 v 16:00
- vstupné: 100 Kč
Místa jsou ještě k dispozici, ale dlouho nebudou. Rezervujte si hned to svoje!
LA STRADA: TANEC. VÁŠEŇ. CIRKUS.
A my jedeme dál! Čeká nás další cirkusová štace…a to do Tábora. Legendární Felliniho příběh v tanečním ztvárnění Jiřího Bubeníčka hrajeme v Divadle Oskara Nedbala už ve čtvrtek 23. ledna v 19 hodin. Vstupenky online!
Rok 2025 rozjíždíme naplno
Leden bude pro Pražský komorní balet ve znamení cest za vámi, našimi diváky. Do Klášterce nad Ohří přivezeme Carminu Veteru – taneční představení v choreografii Petra Zusky, které originálním způsobem propojuje staré lidové písně s moderním baletním ztvárněním, které vás přenese do hlubin našich kulturních kořenů.
Milovníci tance se mohou těšit také na oblíbenou inscenaci La Strada, s níž zavítáme do Teplic a Tábora. Tato taneční adaptace slavného Felliniho filmu v choreografii Jiřího Bubeníčka přináší silný příběh plný emocí, podmanivou hudbu Nina Roty a strhující výkony našich tanečníků. Představitelé hlavních rolí, Ennio Zappalá a Bára Müllerová byli za roli Zampana a Gelsominy vloni zaslouženě nominováni na Ceny Thálie.
Vstupenky na všechna představení jsou již v prodeji. Tak si je nenechte utéct. Těšíme se na vás!
La Strada: 13. ledna, Krušnohorské divadlo Teplice
Carmina Vetera: 19. ledna 2025, Kulturní centrum Klášterec nad Ohří
La Strada: 23. ledna, Divadlo Oskara Nedbala Tábor
Zemřel bývalý sólista Pražského komorního baletu Jan Klár
V sobotu 28. prosince nás opustil tanečník a jeden z téměř zakládajících členů Pražského komorního baletu Jan Klár ve věku nedožitých 80 let.
Narodil se 18. ledna 1945 v Praze. Absolvoval na pražské taneční konzervatoři v roce 1965 a později vystudoval také choreografii na taneční katedře HAMU (1985). Jako tanečník začínal v Československém souboru písní a tanců (1965–67) a vojenskou službu strávil v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého (1967–69).
K souboru Balet Praha se přidal v roce 1969, když se Pavel Šmok chystal s částí tanečníků odjet do Basileje a přijmout místo šéfa baletu. Jan Klár v Basileji působil jednu sezonu. Pak se vrátil do Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (sezona 1971/1972), krátce působil v baletu Národního divadla (1972–76) a posléze se stal členem Šmokova Pražského komorního baletu, a to v letech 1976–87. Jeho působejí jako interpreta je tedy rozhodující pro druhou éru tvorby Pavla Šmoka po návratu z Basileje.
Byl oblíbeným tanečníkem s přirozeným projevem, sólové příležitosti dostal zejm. v PKB v choreografiích P. Šmoka i dalších autorů. Představil se mimo jiné jako Ostap v Tarasi Bulbovi (1972), Muž v Listech důvěrných (obnovená premiéra 1976, PKB), Nováček v Záskoku (PKB 1977), Pilot v Hirošimě (PKB 1978), Honza v televizním zpracování Pohádky o Honzovi (1979), Kašpárek v Loutkáři (Magdeburg 1980) a zejm. v hlavní postavě choreografie Z mého života (PKB 1983). Jako choreograf v PKB uvedl dva krátkometrážní kusy: Toro (PKB 1981) a Plavovláska (PKB 1986). Spolupracoval na činoherních inscenacích divadel, v Národním divadle např. Marná lásky snaha W. Shakespeara, Slečna Julie A. Strindberga, Zlý jelen V. K. Klicpery, Síla osudu G. Verdiho. Později se podílel jako choreograf na mnoha činoherních inscenacích v regionálních divadlech (Kladno, Most, Jihlava, Pardubice, Cheb ad.)
Děkujeme za umělecký i lidský vklad do historie tance a Pražského komorního baletu.
Čest jeho památce!
Ježíšek radí: DARUJTE ZÁŽITEK!
Ježíškovi už se krátí čas, a vy stále nevíte, co darovat? Vsaďte na zážitek, který zůstane ještě dlouho v paměti. Naše taneční představení udělají radost každému. Vybírejte z pestré nabídky a vyhněte se frontám v nákupních centrech – stačí jen pár kliknutí a máte hotovo. Co třeba Bubeníčkova úspěšná La Strada, derniéra Zuskovy Kytice nebo oblíbená Carmina Vetera? Máme pro každého něco!
Carmina Vetera rozzáří jablonecké jeviště
Brzy nás čeká poslední představení roku, které zahřeje duši uprostřed předvánočního shonu. V úterý 17. prosince od 19 hodin roztančí Městské divadlo v Jablonci nad Nisou Carmina Vetera v choreografii Petra Zusky. Pospěšte si pro vstupenky. Zbývá už jen pár volných kousků!
Letíme na Seongnam Dance Festival do Jižní Koreje!
Pražský komorní balet prezentuje českou kulturu v Soulu! Coby jediný evropský soubor zatančíme na Seongnam Dance Festivalu 2024. Mimořádné galapředstavení se uskuteční 8. prosince v Barun Art Hall. Diváci uvidí choreografii Petra Zusky Ej lásko, inspirovanou bohatou písňovou tvorbou Hradišťanu a Jiřího Pavlici. Festival pořádá Korejská taneční asociace (Korean Dance Association) ve spolupráci s předními korejskými tanečními tělesy. PKB tak opět představí špičkové české taneční umění na mezinárodní scéně. Těšíme se!
Křest publikace o Luboši Ogounovi a výstava 60 let Studia Balet Praha
Letošní rok je pro českou taneční scénu výjimečný – uplynulo v něm 100 let od narození Luboše Ogouna (18. 2. 1924 – 14. 2. 2009), jedné z nejvýraznějších osobností moderního baletu. Nadační fond a Institut Pavla Šmoka k tomuto výročí připravil ucelenou monografii mapující jeho uměleckou dráhu. Křest publikace proběhne ve čtvrtek 5. prosince 2024 v 17 hodin v Malém sále Městské knihovny v Praze (Ústřední knihovna na Mariánském náměstí). Ve foyer proběhne také vernisáž výstavy, která připomene 60. výročí založení Studia Balet Praha, souboru, za jehož vznikem stáli naši nejprogresivnější choreografové Pavel Šmok a Luboš Ogoun a který se stal malým zázrakem v českém baletním umění.
Autorkami knihy Luboš Ogoun: Hvězda poválečného baletu, která zaplňuje další prázdné místo v dějinách baletu druhé poloviny 20. století, jsou historička Kateřina Šalounová, která se v rámci postgraduálního studia na Katedře divadelních studí MU v Brně věnuje historii baletu po druhé světové válce, a taneční publicistka a historička Lucie Kocourková, která se dlouhodobě zabývá popularizací tanečního umění a je autorkou čtyř knižních publikací.
Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydal v minulých letech monografie o souboru Studio Balet Praha a choreografu Pavlu Šmokovi, nyní do této přináší i obsáhlý portrét choreografa Luboše Ogouna, která je dílem především brněnské autorky. Tvorba Luboše Ogouna je totiž spjata zejména s brněnskou baletní scénou. Je však také spoluzakladatelem souboru Balet Praha, proto se Institut Pavla Šmoka ujal vydání publikace a sám její vznik inicioval.
Součástí akce bude také výstava k 60. výročí založení Studia Balet Praha (1964–2024). Na mobilní výstavu, která přibližuje éru Baletu Praha od založení až po Basilej, jsme vybrali významné choreografie Pavla Šmoka a Luboše Ogouna, které formovaly nejen tvář Baletu Praha, ale ovlivnily i další tvůrce. Výstavu jsme koncipovali chronologicky. Úspěchy souboru ukazuje nový výběr velkého množství jevištních fotografií a dalších obrazových materiálů, které doplňují autentické úryvky vzpomínek a recenzí zveřejněných v tehdejším Československu a zahraničí.
