Lenka Bílková vystudovala obchodní akademii. S tancem začínala v amatérských souborech a na tanečních stážích. V roce 2002 získala stipendium na taneční stáž v Calabria ArteDanza v Itálii (International Dance Meeting). Od roku 2008 je členkou Pražského komorního baletu, kde tančí v choreografiích Kdo je na světě nejmocnější?, Mono No Aware (H.Turečková), Nevyřčené ticho (T.Rychetský), Stabat, Sinfonietta (P.Šmok). Účastnila se mnoha tanečních workshopů s českými i zahraničními lektory (Nina Brzorádová, Václav Janeček, Veronika Iblová, Jan Kodet, Lenka Vágnerová, Sebastin Belmar, Ohad Naharin, Michele Oliva, aj.)
1. Jakých svých úspěchů si nejvíce ceníte?
Za svůj největší úspěch považuji to, že můžu dělat, co mě baví, rozvíjet tak svůj talent a snad i něco předávat divákům.
2. Máte nějaký vzor ve vaší profesi?
Neřekla bych, že mám vyloženě nějaký vzor, ale obdivuji několik osobností z tanečního světa. Jako jednu z nich bych chtěla jmenovat Francescu Dario. Je to tanečnice, která disponuje obrovským talentem, brilantní technikou, nadprůměrnými dispozicemi a schopností hlubokého a citlivého prožitku. Dívat se na její taneční projev je opravdovým zážitkem.
3. Jste trémistka?
Většinou mívam trému před premiérou. Někdy mi tréma pomáhá k lepšímu a soustředěnému výkonu, někdy naopak.
4. Jak se vám společně pracuje v Pražském komorním baletu?
V PKB byl pro mě vždy, mimo tance, důležitý přátelský kolektiv. Jsem ráda, že i přes různé transformace, kterými soubor prošel, se tato atmosféra udržuje dál.
Lenka Bílková v současné době nastudovala pohádku „Kdo je na světě nejmocnější?“ v choreografii Hany Polanské Turečkové a v současné době začíná studovat premiéru „The Condition of Disappearance“ pod vedením korejské choreografky Ji-Eun Lee. Premiéra se uskuteční 24. června od 20 hodin na Nové scéně ND.