Sledujte nás na Facebooku!
CZ EN

Classic Praha: Mraky důvěrné Petra Zusky

Pražský komorní balet připravuje novou premiéru

Pražský komorní balet chystá novou premiéru nazvanou Mraky důvěrné. Představení soubor poprvé uvede v neděli 22. května 2022 v 19:00 v pražském Divadle na Vinohradech. Petr Zuska, rezidenční choreograf PKB, připravuje speciálně pro tento večer nové pětadvacetiminutové dílo Listy důvěrné.

Choreografii na druhý smyčcový kvartet Leoše Janáčka v hudebním nastudování Zemlinského kvarteta Zuska věnuje dlouholetému mecenáši a podporovateli PKB, dr. Ivanu Dunovskému, při příležitosti jeho nedožitých sedmdesátých narozenin. Premiérový večer doplní choreografie Jiřího Pokorného Černý mraky nepláčou, která původně vznikla před devíti lety pro soubor DEKKADANCERS, nyní ji její autor upravil na míru Pražskému komornímu baletu.

„Dílo Černý mraky nepláčou je inspirováno pocity a myšlenkami, které jsou vědomě i nevědomě potlačovány a skrývány v nitru lidské duše,“ popisuje svou choreografii Jiří Pokorný. „Z naší lidské schránky se stává tvrdý krunýř, nepropustný a dokonale maskovaný celou škálou lidských tváří, zatímco pod povrchem se skrývá jen ta jedna jediná. Utrhneme-li jablko ze stromu a chceme ho namalovat, vnímáme jeho povrch a pomyslnou strukturu stále jasně živoucí, ale ve skutečnosti je jeho obsah již bez života a dozajista mrtvý. Ve španělském jazyce se termínu zátiší dává daleko příhodnější název – ‚naturaleza muerta‘ – ‚mrtvá příroda‘.“

„Smyčcový kvartet Listy důvěrné zkomponoval Leoš Janáček těsně před svou smrtí v roce 1928. Dílo je inspirováno jeho dlouholetým milostným vztahem s vdanou, o čtyřicet let mladší ženou. Snad se dá říci, že jde o jakousi hudební variantu jejich vzájemné písemné korespondence,“ vysvětluje Petr Zuska. „Má interpretace tohoto opusu na výše zmíněný náznak tématu či příběhu vlastně rezignuje. Rozhodl jsem se jít naprosto svobodnou a ničím předem neovlivněnou cestou, kromě toho nejzásadnějšího – hudby jako takové. Tento živý, pulsující a proměnlivý organismus je sám o sobě tématem a příběhem. Neuchopitelnou sítí vztahů, osudů a nitek mezi námi, komplikovaným labyrintem duše uvnitř každého z nás, něčím, co se nedá pojmenovat. Vše je v neustálém pohybu, nic netrvá věčně a nic už se nebude opakovat. Rychle mizející otisk dlaně na skle, prchavý imprint naší přítomnosti v prostoru a čase. Premiéru jsem věnoval Ivanu Dunovskému.“

« Zpět do sekce Napsali o nás
Sdílet článek na: TwitterFacebook