Scena.cz: Ondřej Brousek: S hudbou jsem vyrůstal a hudebních snů jsem měl dost…

Velká jarní premiéra Pražského komorního baletu se ponese v ryze českém duchu. První májový večer se soubor na jevišti Stavovského divadla divákům představí s originální taneční inscenací Kytice, kterou na motivy podmanivě temné Erbenovy sbírky vytvořil choreograf Petr Zuska. Jedním z tvůrců, který byl přizván ke spolupráci na tomto představení, je multitalentovaný český umělec – hudebník, herec, skladatel a režisér
Ondřej Brousek. Ten pro Kytici nově zkomponoval symfonickou hudbu, kterou na premiéře s Filharmonií Hradec Králové živě provede dirigent Marko Ivanović. A nejen na toto představení jsme se Ondřeje Brouska ptali.

• Pane Brousku, kdo vás oslovil, abyste vytvořil hudbu ke Kytici? Kde vznikl prvotní impuls ke spolupráci s Pražským komorním baletem?
  Byl to právě Petr Zuska. Čím jsem starší, tím víc věřím na splněná přání. Někdy kolem léta 2016 jsem si domluvil schůzku s Petrem, neznali jsme se, a já vyrukoval s troufalým nápadem napsat balet. Chvíli jsme povídali, především o ukončení jeho funkce v Národním divadle, nechal jsem mu cédéčko s výběrem mé hudby a rozloučili jsme se. Po čase navštívil Divadlo na Vinohradech, přišel se podívat na Amadea. Z nás obou jsem cítil nadšení něco společně vytvořit. Ale až po dalším roce přišel s myšlenkou na Kytici. Objednávku od Pražského komorního baletu dostal on a já jsem mu nesmírně vděčný, že na mne myslel.
• Je Kytice vaší první hudební kompozicí, která je určena pro taneční divadlo?
  V takto velkém rozsahu ano. Mám zkušenosti s hudbou pro tanečníky v muzikálu i činohře, vyložený „balet“ ale přichází s Kyticí poprvé.
• Jak často jste během tvůrčího procesu s choreografem hovořil?
  Když jsme jeden nebo druhý ve slepých uličkách nebo když nevíme, co zrovna ten druhý dělá, prostě si zavoláme a sejdeme se. Vlastně to ale nebylo až tak často.
• Takže si z této spolupráce odnášíte veskrze pozitivní dojmy?
  Ano, byla to pro mě moc dobrá zkušenost a hlavně smysluplná práce s ochotnými a nadšenými lidmi. Nemám na mysli jen Petra Zusku, ale třeba i dirigenta Marka Ivanoviće a Filharmonii Hradec Králové v čele s ředitelem Václavem Dernerem.
• Jste herec, hudebník, skladatel… činoherní představení a koncerty máte tedy přímo v popisu práce. Co ale baletní představení či taneční inscenace?Zajdete na nějaké alespoň občas?
  Často se nemůžu dostavit ani na premiéru představení, ke kterému jsem skládal hudbu. Díky záznamům se pak snažím dohánět, co se dá. Takhle jsem viděl například skvělého Chaplina německého choreografa Maria Schrödera v podání ostravského Národního divadla moravskoslezského.
• Odbočme teď od baletu… Pravidelně koncertujete, hudba vyplňuje velkou část vašeho života. Pocházíte z herecké rodiny. Po kom jste ale vlastně zdědil silné hudební vlohy?
  Oba dědové hráli na housle, netuším jak dobře. Vždy se ale v naší rodině pěstoval dobrý hudební vkus…
• …měl jste tím pádem už odmalička nějaký svůj hudebnický sen?
  S hudbou jsem vyrůstal a hudebnických snů jsem měl dost. Realita však mnohé z nich předčila. Můžu si svobodně dělat a tvořit co chci, co je víc? Pokud fungujete ve zdravém kolektivu, tím myslím třeba kapelu nebo hudební sou-druhy, nejlepší nápady přicházejí u piva. Člověk se královsky baví a přitom pracuje – o takovém hudebnickém snu jsem ani nesnil. Když pracujete sami, s časem nakládáte dle libosti. Někdy je ovšem spánkový deficit k nesnesení. Svědomí ale káže: neleň, člověče, nikdo to za tebe neudělá, buď poctivej, neulehčuj si to! Dříve jsem dny po propracovaných nocích snášel lépe. Teď mi to zase vynahradí děti!
• Jste vytížený herec i hudebník. Kdybyste ale musel volit mezi herectvím a hudební tvorbou, co byste si vybral? Cítíte se být víc hercem nebo hudebníkem třeba vždycky podle toho, na čem zrovna pracujete?
  Nebudu volit mezi pracemi, které mě baví. Kdyby mě nebavily, už bych dělal jen něco. Herectví je někdy ponižující záležitost, ale to je na pohledu každého. Hudba je zase nejabstraktnější věc na světě. Pokud máte dobrý vkus a špetku hrdosti, nemělo by docházet k ponížení v souvislosti s hudbou. S Monkey Business občas na pódiu vypadáme jako kreténi, ale šťastní, hrdí a šílení. Vím, že bych jako herec u nějakých „projektů“ (jak se dnes moderně říká), nebyl šťastný – ostatně právě jako hudebník. Kdybych ale musel volit, jak zněla otázka: hudba vítězí na plné čáře.
• A neplánujete tedy připravit nějaký další tanečně-hudební projekt i do budoucna?
  Tak nerad plánuju! A ještě plánovat něco připravit… Chtěl bych mít nadále volnou ruku při výběru práce, pokud se to tak dá nazvat. Potkávat se s dobrými lidmi a udržovat pozitivní vibrace. Každá šťastná myšlenka se proměňuje v energii, díky které si můžeme užívat života, co to dá.

« Zpět do sekce Napsali o nás
Sdílet článek na: Twitter • Facebook