Sledujte nás na Facebooku!
CZ EN

Čtyři písně z různých koutů světa, jedna tanečnice. Pražský komorní balet uvede v rámci nového představení Carmina Vetera světovou premiéru choreografa Petra Zusky

Praha, 24. září 2019 – Pražský komorní balet uvede v neděli 27. října 2019 od 19 hodin v Divadle na Vinohradech premiéru nového představení s názvem Carmina Vetera (Staré písně) v choreografii Petra Zusky. V komponovaném představení na motivy lidových písní se objeví tři Zuskovy starší choreografie: ‚Ej Lásko‘, ‚Lyrická‘ a ‚Růže‘, které vznikly pro různé soubory a příležitosti mezi lety 2008 – 2010, a jedno zbrusu nové dívčí sólo s názvem ‚Fo(u)r One‘, jež bude mít na konci října světovou premiéru. Petr Zuska, tvůrce evropského formátu a bývalý dlouholetý šéf Baletu Národního divadla, je od nové sezóny rezidenčním choreografem Pražského komorního baletu. Pro soubor již letos vytvořil úspěšnou inscenaci Kytice na motivy Erbenovy stejnojmenné sbírky.

 

Lidové písně, balady a etnická hudba vůbec inspirují Petra Zusku už od počátků jeho tvorby. Rejstřík hudebních skladatelů, stylů a žánrů, které doposud použil, je velice široký a vždy se k těmto motivům čas od času vrací. „Lidová píseň a balady pro mne jsou a zřejmě do budoucna i budou velkou inspirací. Myslím, že v lidové poezii a hudbě cítíme jakési kořeny, archetypy lidského života jako je v prvé řadě láska a smrt. Lidové písně mluví o těch nejzákladnějších kamenech našeho bytí, o nejčistších a nejsyrovějších emocích a pocitech. I z ryze hudebního hlediska jsou často protkány zvláštními rytmy a půltónovými přechody, které vám zkrátka sáhnou do srdce,“ říká choreograf Petr Zuska. „Mohl bych jmenovat desítky známých skladatelů i tzv. vážné hudby, kteří se motivy lidových písní ve svých symfoniích či operách často inspirovali. A mohl bych mluvit i o jazzu, soulu, R&B, hiphopu. Je to zkrátka něco ‚v krvi‘. Fascinující je i to, že pokud jste trochu muzikální a vnímaví a poslechnete si třeba deset starých lidovek z deseti úplně odlišných částí světa, nemůžete nepostřehnout cosi společného, podobného. Jakoby hudební motivy všech lidových písní komponovala jedna velká Matka Země.

 

Anglický název nového třináctiminutového sóla ‚Fo(u)r One‘ je hříčkou s písmeny, která evokuje dva základní motivy choreografie: ‚pro jednu‘ a ‚čtyři‘. V tomto případě se jedná o čtyři písně z různých koutů světa v interpretaci jedné tanečnice. „Ty ‚kouty‘ světa jsou vybrány jako reprezentanti čtyř existujících hlavních kultur či náboženství – Indie (hinduismus a buddhismus), Irsko (křesťanství), Maroko (islám) a Izrael (judaismus). Nejde mi však vůbec o nějaký religiózní vhled do těchto kultur, ale o letmý dotyk tématu a charakterů oněch písní v postavě jedné ženy. Možná je to výše zmíněná Matka Země či Inanna, postava ze starosumerské báje, která aby byla vpuštěna do podsvětí, musí odložit všechny šperky a svršky. Tereza Hloušková – má interpretka – si je naopak bude postupně oblékat, aby je pak zase odevzdala oceánu, tedy vodě, která je prazákladem života na zemi. A proč právě Tereza? Za prvé je to tanečnice, s níž mám po tvorbě Kytice, mé poslední premiéry pro Pražský komorní balet, skvělou zkušenost. Má výbornou techniku, charisma, muzikalitu a citlivost. Ne že by byla v současném PKB s těmito danostmi jediná, ale v rámci typu a zároveň nutné vyváženosti obsazení celého večera v počtu deseti lidí je právě ona tou nejlepší volbou – bude skvělá,” doplňuje k novému sólu jeho autor. Vstupenky na první premiéru, která se koná 27. října, jsou k zakoupení online na webové stránce Divadla na Vinohradech (http://www.divadlonavinohradech.com/), vstupenky na druhou premiéru, jež proběhne 3. listopadu, pak na webové stránce Městského divadla v Mostě (http://www.divadlo-most.cz/).

Ej lásko
Choreografie: Petr Zuska, hudba: Jiří Pavlica & Hradišťan, scéna: Petr Zuska, kostýmy: Roman Šolc, světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska, nastudování: Aleksander Katsapov, tančí: 5 tanečníků, délka: 20 minut
Lyrická
Choreografie: Petr Zuska, hudba: Vyšívanka Lada, scéna: Petr Zuska, kostýmy: Roman Šolc, světelný design: Petr Zuska, video: Tomáš Stibor, nastudování: Aleksander Katsapov, tančí: 2 tanečníci, délka: 8 minut
Fo(u)r One
Choreografie: Petr Zuska, hudba: indické, irské, arabské a židovské balady, kostýmy: Pavel Knolle, tančí: 1 tanečnice, délka: 13 minut
Růže
Choreografie: Petr Zuska, hudba: Jiří Tichota & Spirituál kvintet, výběr hudby z alba „Písničky z roku raz dva“, kostýmy: Roman Šolc, tančí: 8 tanečníků, délka: 25 minut

 

Životopis – Petr Zuska
Choreograf a režisér, tanečník
Petr Zuska představuje tvůrce evropského formátu, v českém tanečním kontextu zosobňuje výjimečného choreografa, který spolupracuje s významnými světovými baletními soubory. Ve svých dílech využívá širokou škálu tvůrčího rukopisu od vysokého bel canta neoklasického stylu přes inovativní přístup k moderní tvorbě. Jeho inscenace jsou promyšlené, plnokrevné, odrážejí svět symbolů či archetypů, duchovní otázky i morální principy. Jako jeden z mála tvůrců dokáže vložit do svých děl humor, vtip a nadsázku. Petr Zuska vystudoval choreografii a režii neverbálního divadla na HAMU (1994). Svou profesionální dráhu začal v Pantomimě Ladislava Fialky v Divadle Na zábradlí (1987–1989). Významnou fází v jeho kariéře se stalo angažmá v Pražském komorním baletu (1989–1992 sólista, od roku 1994 hostující umělec).


V letech 1992 až 1998 působil jako sólista Baletu Národního divadla v Praze. V roce 1998 přijal angažmá v Mnichovském baletu a v roce 1999 nastoupil do baletního souboru divadla v Augsburgu. V roce 2000 se stal sólistou Les Grands Ballets Canadiens v kanadském Montréalu. Během své taneční kariéry vystoupil nejen v baletech klasického repertoáru, ale především v dílech renomovaných současných tvůrců (z Čechů Jiří Kylián, Pavel Šmok či Libor Vaculík, ze zahraničních pak Alvin Ailey, Gerhard Bohner, Robert North, Mats Ek, Hans van Manen, Christopher Bruce, Ohad Naharin, Nacho Duato, Itzik Gallili…) Jako tanečník vystupoval v mnoha zemích po celém světě a v 90. letech byl rovněž stálým hostem baletu ND v Brně a Slovenského národního divadla v Bratislavě.


Od roku 2002–2017 byl Petr Zuska uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. V tomto období také vytvořil pro Národní divadlo šest elovečerních baletů a řadu kratších jednoaktových děl. Během Zuskovy šéfovské éry tento soubor hostoval ve 36 významných světových destinacích. Například v Moskvě, Petrohradě, Washingtonu D. C., Houstonu, Athénách, Bonnu, Budapešti, Tallinu, Pekingu, Šanghaji, Paříži, Tel Avivu aj. Jako tvůrce má na svém kontě (od roku 1990) více než padesát inscenací pro zahraniční i domácí soubory: Hamburg Ballett, Ballett Augsburg, emperoper v Drážďanech, Lotyšskou národní operu v Rize, Mariinské divadlo, Královský dánský balet, Ballett Deutsche Oper am Rhein, West Australian Ballet v Perthu, Finský národní balet, Les Ballets de Monte-Carlo, Boston Ballet, estonský Teater Vanemuine, Balet Národního divadla v Brně, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, Laternu magiku, Pražský komorní balet a Bohemia Balet – soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy, a samozřejmě pro Balet Národního divadla v Praze. Kromě toho režijně a pohybově spolupracoval na vzniku několika činoherních a operních inscenací. Je pedagogem Katedry nonverbálního divadla HAMU na Hudební akademii muzických umění. Za svou interpretační práci a choreografickou tvorbu získal řadu význačných ocenění, jako jsou Cena Thálie (1993 a 1997), Prix Dom Perignon (1999), cena Originální choreografie v soutěžní přehlídce moderního tance (2006, 2008), cena za Nejlepší choreografie roku (1996 a 2002), Cena Českého literárního fondu (1993 a 1994), Cena Opery Plus (2015 a 2017) za výsledky ve vedení Baletu ND a 25 let choreografické tvorby, za choreografii Chvění (2017), Cena Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti divadla (2017).


Pražský komorní balet je největší český nezávislý profesionální taneční soubor. Počátky sahají do roku 1964, kdy Luboš Ogoun, Pavel Šmok a Vladimír Vašut zakládají původní Studio Balet Praha. Na ideu Baletu Praha navazuje choreograf Pavel Šmok v roce 1975 a zakládá Pražský komorní balet. Vznik tohoto souboru znamenal velký zlom ve vývoji tehdy ještě československého baletu. Na repertoáru byly zejména choreografie Pavla Šmoka, zároveň však hostujících českých i zahraničních choreografů (J.Kylián, Ch.Bruce, P.Zuska, L.Vaculík, R.North, P.Delacroix, P.de Ruiter, J.Hackman, a další). Za více než půl století úspěšné činnosti a umělecké tvorby soubor prošel cílevědomým a úspěšným vývojem, stal se významným reprezentantem tanečního umění České republiky a hlavního města Prahy v zahraničí (Izrael, Libanon, Indie, Čína, Austrálie, Kuba, Thaiwan, Německo, Lucembursko, Thajsko, Gruzie, Bosna a Hercegovina, Jižní Korea, Polsko, Mexiko) a získal řadu významných ocenění. Současnou tvář Pražského komorního baletu reprezentuje 8 stálých a 2 – 4 externí tanečníci, kteří zvládají rozsáhlý pohybový rejstřík od technik vycházejících z klasické i současných scénických tanečních technik.


Uměleckou vedoucí souboru je Linda Svidró, která pokračuje v tradici inovativního a progresivního souboru s českým a mezinárodním repertoárem s jasným zřetelem na uchování původní tvorby Pavla Šmoka ve spolupráci s dlouholetou sólistkou a pedagožkou Kateřinou Dedkovou – Frankovou a baletním mistrem Igorem Vejsadou. Oslovována je mladá a střední generace úspěšných choreografů, přičemž důraz je kladen zejména na spolupráci s choreografy českého původu působících v Čechách či zahraničí (P. Zuska, M. Radačovský, M. Svobodník, O. Vinklát, L. Timulák, J. Pokorný, T. Rychetský, H. Polanská Turečková, aj).

« Zpět do sekce Tiskové zprávy
Sdílet článek na: TwitterFacebook